Martin Švec: Klíčová je odpovědnost klientů nejen za sebe, ale i za své blízké

Děkuji Vám, pane řediteli, že jste si udělal prostor pro otázky oPojištění.cz. A na úvod se zeptám, pojišťovna Simplea je součástí českého pojistného trhu už pět let. Vaše motto znělo: „Vrátit životnímu pojištění jeho jednoduchost a užitečnost.“ Podařilo se naplnit tuto vizi?

Myslím, že se nám to daří každý den. Nejlepším důkazem jsou naši spokojení klienti, kterým dokážeme pomoci v těžkých životních situacích. Vždyť právě o tom pojištění je – být oporou, když se v životě něco nečekaně zkomplikuje. Nemůžeme sice léčit nemoci či zranění, ale můžeme zmírnit finanční následky, které s nimi často přicházejí. Naší vizí bylo pojištění nejen zjednodušit, ale také vrátit mu skutečnou hodnotu, kterou lidé ocení právě v těch nejtěžších chvílích.

V meziročním srovnání tempo růstu pojistného trhu v roce 2023 zpomalilo. Pojišťovna Simplea přesto vykázala velmi solidní výsledky. Meziročně předepsané pojistné vzrostlo o 34 % na 842 milionů Kč, dosáhli jste zisku 119 milionů Kč a roste vám také počet klientů. Mohl byste popsat, jaké konkrétní faktory stojí za tímto pozitivním růstem?

Klíčovým faktorem je naše zaměření na jednoduchý, srozumitelný produkt a jasné vymezení cílové skupiny. Díky tomu se nám daří oslovovat klienty, kteří preferují snadné a přehledné pojištění. Druhým zásadním aspektem je digitalizace a důraz na technologický vývoj. Vlastní vývojové kapacity nám umožňují rychle reagovat na měnící se podmínky a zavádět novinky během krátké doby, což je obrovská výhoda. Skutečnou zkouškou pro nás byl covid, který ovlivnil téměř celých pět let našeho působení. Během několika dnů jsme tenkrát přešli na plně online sjednávání pojištění, což nám umožnilo flexibilně reagovat na potřeby trhu. Tento krok ocenili i naši klienti, což přispělo k výraznému růstu jejich počtu.

V podstatě jste, dá se říci, lehce předběhli dobu. „Digitalizace“ byla před covidem takové oblíbené „Buzzword“ a vy jste z něj udělali přednost a reálně jste v digitálním covidovém světě dokázali fungovat velmi rychle.

Téma digitalizace opravdu bylo před pandemií spíše oblíbeným konverzačním tématem než nějakým rychlým vývojem v každodenní praxi. Covid to ale opravdu „nakopl“. Pro naši pojišťovnu to znamenalo možnost uplatnit strategii, na které jsme dlouhodobě pracovali, a přizpůsobit se digitálnímu světu téměř okamžitě. Covid pomohl celému pojišťovacímu sektoru. A nejen jemu. Nevídaně se zrychlily procesy a firmy se musely během několika měsíců přizpůsobit, jinak by čelily existenčním problémům. Tento tlak urychlil rozhodování, a to i ve velkých kamenných pojišťovnách, které byly často závislé na dlouhém schvalovacím procesu z regionálních centrál. Díky pandemii získaly větší autonomii a mohly vytvářet vlastní efektivní řešení, která výrazně pomohla klientům zvládnout tuto náročnou dobu.

Jaká je vaše strategie pro udržení tohoto růstu do budoucna?

Tato strategie se opírá o několik klíčových principů. Především chceme zůstat inovativní, přinášet nová řešení a neztrácet zaměření na potřeby našich klientů. Podstatné je také nebát se zkoušet nové přístupy, i když mohou nést určité riziko. Věříme, že odvaha k inovacím je tím, co nás posouvá vpřed. Zároveň vnímáme velký potenciál v expanzi na zahraniční trhy. Simplea se chce prosadit nejen na českém trhu, ale také v zahraničí, kde vidíme řadu příležitostí k dalšímu růstu. Tímto směrem se budeme do budoucna intenzivně orientovat.

Nakousl jste důležité téma. Na konci roku 2023 jste spustili prodej životního pojištění na dalším zahraničním trhu. Po Slovensku přišlo na řadu Polsko. Jak se vám na polském trhu aktuálně daří?

Polský trh představuje jednu z největších výzev v evropském pojišťovnictví, co se produktu životního pojištění týče. Na tento fakt jsme byli několikrát upozorňováni, a realita to potvrdila. Rozjezd v Polsku je pomalejší, než jsme původně očekávali, a to hlavně kvůli specifickým distribučním zvyklostem. Místní pojišťovací poradci se totiž zaměřují především na prodej pojištění aut a majetku. Pro nás to znamená, že je nyní musíme v podstatě učit prodávat životní pojištění, což je proces, který vyžaduje čas. Otevřeně přiznávám, že bude trvat déle, než dosáhneme objemů, které jsou pro nás dlouhodobě zajímavé. Nicméně věřím, že potenciál růstu v Polsku je obrovský. Trh je čtyřikrát větší než ten český, a jakmile se podaří lépe nastavit distribuční modely a získat důvěru klientů v životní produkty, můžeme očekávat výrazné růstové příležitosti.

A polští poradci jsou, s nadsázkou řečeno, učenliví…

Polští poradci určitě mají potenciál, ale je důležité jim nabídnout nástroje, které jim usnadní práci. Proto jsme náš produkt pro polský trh upravili. Je strukturovaný jako balíček s mnoha připojištěními, což jim pomáhá snadno porovnávat nabídky a rychleji pochopit jeho výhody. Zatím není polský trh zvyklý pracovat s komplexními životními produkty, které by se zaměřovaly na složité finanční potřeby klientů, například pokrytí výpadku příjmů při invaliditě. Pro ty poradce, kteří mají více zkušeností, nabízíme možnost individuálního přizpůsobení produktů. Ale obecně je třeba říct, že polský trh je v porovnání s tím českým ještě o pár let pozadu.

Je vůbec možné porovnat český, slovenský a polský trh? Kde leží největší rozdíly, a naopak, co mají společného?

Srovnat český, slovenský a polský trh je zajímavé, protože každá země má své specifické rysy, přestože sdílíme mnoho společného. Slovensko je českému trhu nejblíže, což dává smysl vzhledem k naší společné historii a podobným zvyklostem. Největší výzvou při vstupu na nové trhy však nejsou produktové odlišnosti – ty lze relativně snadno upravit. Nejtěžší je přizpůsobit naše procesy místním legislativním podmínkám. I když se všechny země řídí evropskými směrnicemi, jejich lokální implementace se výrazně liší. 

Tyto rozdíly nám často zabírají mnohem více času, než bychom si přáli. Raději bychom se více soustředili na rozvoj byznysu a inovace, ale mnohdy opravdu narážíme do legislativní zdi. V Polsku je tento proces obzvláště náročný, protože tamní trh je ještě výrazně odlišnější a legislativní rámec se vyvíjí jiným tempem. Co mají tyto trhy společné, je snaha přizpůsobit se dynamickým změnám v pojišťovnictví, zejména v oblasti digitalizace a nových klientských očekávání. Každý z těchto trhů má potenciál růstu, ale cesta k němu je v každé zemi trochu jiná.

Český trh je tedy špičkou v této oblasti….

Říci, že český trh je jednoznačně špičkou, by nebylo úplně přesné. Slovensko je nám velmi blízké a místní poradci odvádějí svou práci na vysoké úrovni. Podobně i v Polsku je zhruba 10–15 % poradců, kteří přistupují k pojišťovnictví velmi profesionálně. Věnují se detailní analýze potřeb klienta, zkoumají jeho finanční situaci a snaží se mu nabídnout produkt, který dává smysl. Nejde jim jen o prodej jakéhokoli balíčku, který mají k dispozici. Naopak, hledají fakta a řeší věci do hloubky, s důrazem na detail. Na všech těchto trzích však najdeme i poradce, kteří se příliš nezabývají konkrétními potřebami klientů a jednoduše nabízejí produkty, které jim vyjdou z nějakého automatizovaného srovnávače nebo podle mustru, který je naučil jejich školící manažer. To je ale přirozené – na každém trhu budou vždy špičkoví profesionálové, kteří svou práci berou velmi vážně, a zároveň i ti, kteří se teprve učí a rozvíjejí své dovednosti.

Nesouvisí náskok českého trhu v této oblasti paradoxně i třeba s přísnými implementacemi evropských směrnic do naší legislativy?

Když porovnám regulace na těchto třech trzích, musím říct, že právě Česká republika je v tomto ohledu suverénně nejpřísnější. Někdy až příliš úzkoprsá. Paradoxně je to ale tak, že český trh má náskok v mnoha oblastech právě i díky této přísné implementaci, která nám přikazuje zajistit v produktové oblasti velmi vysoké standardy. Na druhou stranu to ale způsobuje složitější podmínky pro prodej. Pokud by například Polsko implementovalo regulace tak přísně jako my, tamní produkty by nebyly přijatelné pro distribuční kanály, a tím pádem by byly neprodejné. Najít správný balanc mezi lokálním přístupem a evropskou legislativou je klíčové. V Česku jsme se s tím už nějak sžili, ale v jiných zemích by taková míra přísnosti mohla být velkým problémem pro celý trh.

A chystáte se případně vstoupit v nejbližší době i na další zahraniční trh?

Ano, v nejbližší době plánujeme vstup na další zahraniční trh, konkrétně do Rumunska. Finanční skupina Partners nedávno získala třetinový podíl v místním distributorovi Transilvania Broker de Asigurari, což nám otevírá dveře k rozšíření na tento trh. Rumunsko je v oblasti pojišťovnictví oproti nám rovněž o několik let pozadu. Hlavním produktem je tam stále investiční životní pojištění a do jisté míry ještě dobíhají i kapitálová pojištění. Rizikové životní pojištění, které je u nás dnes už běžným produktem, tam teprve začíná. A právě v tomto vidíme velký potenciál pro naši pojišťovnu.

Připravuje Simplea v nejbližší době nějaké významné inovace v oblasti životního produktu? Mohl byste je detailně popsat?

V poslední době jsme v Simplea spustili dvě zásadní inovace v oblasti životního pojištění, které považujeme za přelomové. První z nich je pojištění dlouhodobé péče, kde vidím obrovský potenciál. Tento produkt je odpovědí na rostoucí poptávku po zajištění péče v případě dlouhodobé nemoci nebo ztráty soběstačnosti. Vnímám to jako jednu z největších příležitostí v pojišťovnictví za posledních 5 až 10 let, protože reaguje na stárnoucí populaci a potřebu zajistit klientům bezpečí v pozdějším věku.

Druhou inovací je proces aktualizace smluv stávajících klientů. Tento krok je zcela unikátní a klademe velký důraz na to, aby i naši dlouholetí klienti mohli těžit z nových a vylepšených podmínek. V pojišťovnictví není běžné, že by starší klienti dostávali stejné výhody jako noví, zejména kvůli tomu, že s věkem často přicházejí zdravotní problémy, a tím se pojištění stává dražším. My však nabízíme možnost přejít na současnou verzi produktu, která má lepší podmínky, a to bez zbytečné administrativy. Klienti si mohou jednoduše aktualizovat smlouvu prostřednictvím našeho portálu, kde vše schválí online, bez potřeby vyplňovat formuláře. Tento proces je navržen tak, aby byl co nejjednodušší a nejefektivnější, a troufám si říci, že jsme ho dotáhli k dokonalosti.

Velkým tématem dneška je pojištění dlouhodobé péče. Tento produkt lze odečíst od daňového základu a celkově vypadá, že v kontextu demografického vývoje má smysl. Jak tohle pojištění na základě vaší zkušenosti přijímají klienti?

 Pojištění dlouhodobé péče se stává jedním z klíčových témat současného pojišťovnictví, a to především s ohledem na dramatický demografický vývoj v České republice i celé Evropě. Stárnutí populace a prodlužování délky života totiž s sebou přináší nové výzvy, kterým budeme muset jako společnost čelit. Hlavním problémem je rozšířená představa, že péče o seniory je „zdarma“. To ostatně souvisí i s tématem komerčního zdravotního pojištění, kde mnoho lidí stále věří v bezplatné poskytování zdravotních služeb. Tento mýtus pramení z éry socialismu, kdy stát garantoval komplexní péči, a přetrvává dodnes, přestože realita 21. století je diametrálně odlišná. Současný systém financování dlouhodobé péče stojí na několika pilířích. Základem jsou státní příspěvky na péči a další zdroje, jako dotace od státu, krajů či obcí. Ty však zdaleka nepokrývají skutečné náklady. Významnou část musí hradit klient ze své penze nebo jeho rodina, což může představovat značnou finanční zátěž. Měsíční náklady na kvalitní péči se mohou vyšplhat až k několika desítkám tisíc korun, což převyšuje průměrný český důchod.

Kromě finančního aspektu narážíme na problém s umístěním – státní zařízení mají velmi omezené kapacity s čekací dobou často v řádu měsíců, někdy i let. Soukromá zařízení sice nabízejí rychlejší řešení a často i vyšší standard péče, ale za ceny, které jsou pro většinu rodin těžko dostupné. Navíc se očekává, že tento problém se bude s demografickým vývojem dále prohlubovat. Ti, kdo už mají osobní zkušenost s péčí o své blízké, dobře vědí, jak emočně, fyzicky i finančně náročný může celý proces být. Značná část populace si však tuto problematiku plně neuvědomuje, dokud se s ní nesetká ve vlastní rodině. To pochopitelně komplikuje prodej pojištění dlouhodobé péče, přestože jeho potenciál je enormní. Situaci lze dobře přirovnat k vývoji pojištění invalidity. Před zhruba 15 lety byl tento produkt v pojistných smlouvách spíše výjimkou, dnes je považován za standard. Lidé si postupně uvědomili propastný rozdíl mezi invalidním důchodem a běžným příjmem, což vedlo ke změně jejich přístupu k tomuto typu pojištění.

A podobný vývoj očekáváme i u pojištění dlouhodobé péče. Demografické projekce jsou neúprosné –podíl seniorů v populaci bude dramaticky narůstat, což povede k rostoucí poptávce po službách dlouhodobé péče. Přestože stát průběžně buduje nová zařízení a rozšiřuje kapacity, tempo růstu poptávky nemůže pokrýt. Proto vítám, že je pojištění dlouhodobé péče podpořeno daňovými úlevami – je to jasný signál od státu, který si uvědomuje, že tento společenský problém nedokáže vyřešit vlastními silami. Především klienti nad 55 let by měli o tento typ pojištění projevit zvýšený zájem, protože právě oni budou v následujících desetiletích čelit největším výzvám v oblasti zajištění důstojné péče ve stáří. V budoucnu očekáváme, že pojištění dlouhodobé péče se stane stejně běžnou součástí finančního plánování jako penzijní připojištění nebo životní pojištění. Je to jeden z mála efektivních nástrojů, jak se připravit na potenciální potřebu dlouhodobé péče a zajistit si důstojné stáří bez nadměrné zátěže pro rodinu.

Simplea se v rámci pojištění dlouhodobé péče odlišuje i možností rychlého umístění v partnerských pobytových zařízeních. Proč jste se do pojištění rozhodli zařadit i tuto službu?

Možnost umístění v partnerských zařízeních v rámci našeho pojištění dlouhodobé péče pro nás bylo přirozeným krokem. Vnímáme totiž, že pouhé vyplácení finančního plnění je sice důležité, ale často neřeší hlavní problém, kterým je samotné nalezení dostupného místa v pobytovém zařízení. Klienti tak mohou sice mít finanční prostředky, ale stále čelí obtížím týkající se zajištění pobytové péče pro svého blízkého zvláště v situaci, kdy čas hraje zásadní roli. Stává se, že rodina dostane z nemocnice informaci, že je nutné co nejrychleji najít péči, a často na to nemají měsíce, ale jen pár dní nebo týdnů. A přestože je možné, že se péči pokusí zajistit rodina doma, většinou je to možné jen krátkodobě. Péče o blízkého člověka v těžkém stavu je náročná, vyžaduje celodenní nasazení a dlouhodobě je neudržitelná. Navíc, i když průměrné mzdy rostou, příspěvky na péči tento růst neodrážejí.

Náklady na soukromá zařízení a další služby v oblasti dlouhodobé péče jsou stále vyšší, což znamená, že rodiny často nedokáží z těchto příspěvků pokrýt všechny náklady. V minulosti se někdy vyplatilo, když méně ekonomicky aktivní člen rodiny zůstal doma a pečoval o seniora, ale dnes se tyto nůžky mezi příspěvky a skutečnými náklady rozevírají čím dál rychleji. Zařazením služby umístění v partnerských zařízeních tak klientům nabízíme nejen finanční podporu, ale také praktické řešení problému, které je v dané situaci klíčové – a sice zajištění dostupné a kvalitní pobytové péče pro svého blízkého, aniž by rodinní příslušníci museli sami dlouze hledat a řešit složitou administrativu. Tímto způsobem poskytujeme komplexnější a praktičtější pomoc, což je v takto náročných životních situacích neocenitelné.

Nedávno vyšla zpráva, že pojišťovna Simplea úzce spolupracuje se skupinou Ambeat Group. Prostřednictvím společného nemovitostního fondu během 5 let plánujete nákup či výstavbu 20 nových zařízení v celkové investici 5 miliard korun, která nabídnou vašim klientům až 2000 nových lůžek. Jak tento projekt probíhá?

Jak už jsem zmínil, chceme jít nad rámec pouhého finančního plnění a naším záměrem je přinést klientům Simplea reálný benefit v podobě rychlého umístění v partnerském pobytovém zařízení. Právě proto jsme navázali spolupráci se skupinou Ambeat Group, která již provozuje přibližně 13 podobných zařízení. Společně jsme založili investiční fond Ambeat Care, jehož cílem je investovat do další výstavby a nákupu nových pobytových zařízení. V rámci tohoto projektu plánujeme během následujících pěti let vybudovat kapacitu přibližně 2 500 lůžek. Tento plán zahrnuje akvizice stávajících i nově budovaná zařízení, přičemž investice dosáhnou 5 miliard korun. Hlavním cílem je zajistit dostatek geograficky dostupných kapacit, aby naši klienti mohli plně využít benefit, který jim naše pojištění dlouhodobé péče nabízí – tedy zrychlené zajištění dlouhodobé péče v partnerském pobytovém zařízení v blízkosti jejich rodiny a přátel. První měsíce fungování fondu Ambeat Care zatím probíhají velmi úspěšně a věřím, že naše ambiciózní plány nejen naplníme, ale možná dokonce překročíme.

Vaše pojištění oproti jiným pojišťovnám zahrnuje i navýšení pojistné částky o 3 % každý rok bez navýšení pojistného…

Ano, navýšení pojistné částky o 3 % každý rok bez navýšení pojistného je klíčovou součástí našeho produktu. Tento mechanismus jsme zavedli, protože chceme našim klientům zajistit, že budou schopni pokrýt skutečné náklady na péči i v budoucnu. Náklady na zajištění péče v pobytových zařízeních neustále rostou, zejména kvůli zvyšování mzdových nákladů a dalších provozních výdajů, a tento růst bude pravděpodobně pokračovat. Dnes se průměrné doplatky pohybují kolem 10–20 tisíc korun měsíčně, ale za 10 let můžeme očekávat, že to bude 20–30 tisíc a za 20 let možná 40–50 tisíc korun. Bez pravidelného navyšování pojistné částky bychom nedokázali našim klientům zajistit dostatečné prostředky na úhradu péče v našich partnerských zařízeních, kterou budou potřebovat. Indexace tedy slouží nejen k tomu, aby hodnota peněžního plnění odpovídala skutečným nákladům na péči v budoucnosti, ale také k tomu, abychom mohli zajistit i možnost umístění v těchto zařízeních.

V kontextu tohoto produktu jsem zachytil i lehce kritický názor, že lidé v současné době, která je ve znamení kontinuálního zdražování a je také doslova přeplněna finančními produkty souvisejícími se stářím, nebudou mít na produkt dlouhodobé péče finanční prostředky. A ti, co peníze mají, tak tento produkt nepotřebují, protože jsou na okolnosti spojené se stářím zabezpečeni jinak. Co si o tom myslíte?

Tato kritika často odráží spíše subjektivní vnímání životní situace než realitu. Navzdory náročným obdobím, jako byla pandemie covidu či probíhající válka na Ukrajině, se z ekonomického pohledu nacházíme v jednom z nejpříznivějších období za poslední století. Ačkoli v naší společnosti existují skupiny, které skutečně potřebují pomoc, nezřídka slýcháme stížnosti i od lidí, kteří si stále mohou dopřát například dvě dovolené ročně.

Zásadní je přijetí odpovědnosti – nejen za vlastní život, ale i za své blízké. Náš produkt proto cílíme především na věkovou skupinu 50–55 let. Jde o generaci, která má typicky již samostatné děti a často dokončuje splácení hypoték. Díky tomu disponuje finančními možnostmi, které lze smysluplně investovat do pojištění dlouhodobé péče. Naše analýzy rovněž ukazují, že právě v této věkové kategorii je penetrace životního a rizikového pojištění relativně nízká, což vytváří další významný prostor pro náš produkt. Většina těchto lidí má finanční kapacitu pravidelně platit pojistné, které jim nebo členům jejich rodiny zajistí důstojnou péči ve stáří. Strategicky důležité je také oslovovat jejich děti, které již vstoupily do produktivního věku. Tato mladší generace bude v budoucnu čelit podobným výzvám a otázka zajištění důstojného stáří jejich rodičů se pro ně stane vysoce aktuální. Včasná příprava na tyto situace je rozumná nejen z finančního hlediska, ale především z pohledu osobní odpovědnosti za své blízké. Tento přístup k zajištění budoucí péče představuje praktické řešení mezigeneračního problému, který bude v následujících desetiletích nabývat na významu.

Jde tedy vedle státu a církevních institucí o další možnost k řešení této složité problematiky…

Přesně tak. Pojištění dlouhodobé péče je nezbytným doplňkem k tomu, co dnes nabízejí státní a církevní instituce. A díky České asociaci pojišťoven, která odvedla v tomto ohledu perfektní práci, se toto důležité téma dostává do popředí. Asociace svým projektem na podporu dlouhodobé péče shromáždila klíčová data, která nám umožnila lépe porozumět tomu, jak velký rozsah tato problematika má. Demografická křivka nekompromisně ukazuje, že se prodlužuje věk dožití, ale bohužel lidé častěji stárnou v nemoci. Předpokládané investice potřebné k udržení stávajícího systému se odhadují na přibližně 70 miliard korun do roku 2050, což jasně ukazuje, že bez dalších alternativních řešení nebude systém udržitelný.  A ještě jednu věc bych chtěl uvést. Situace v oblasti dlouhodobé péče není pouze o nedostatku kapacit, ale i o nedostatku kvalifikovaného personálu. U běžného domova pro seniory se 120 lůžky potřebujete zhruba 60 zaměstnanců. A právě toto bude v budoucnu další velká výzva – nejen postavit a provozovat dostatečný počet zařízení, ale také zajistit, aby v nich pracoval kvalifikovaný personál.

Když jsme vedli rozhovor před dvěma lety, zmínil jste, že mimo vedení pojišťovny u vás pracuje lehce přes 30 lidí. Jak to vypadá dnes? Zůstala zachována i ona procesní pružnost, kterou jste si tolik pochvaloval a která vás odlišovala o tradičních, velkých kamenných pojišťoven?

Od našeho posledního rozhovoru se toho hodně změnilo. Počet lidí, kteří u nás pracují, se výrazně zvýšil – dnes je to zhruba dvojnásobek, tedy kolem 60 lidí, i když ne všichni pracují na plný úvazek. Tento nárůst je spojen hlavně s naší expanzí a potřebou posílit zejména vývojové týmy. Abychom mohli dělat více věcí najednou, potřebovali jsme rozšířit kapacity, zejména v oblasti technologií, protože jsme dnes prakticky IT firma. Technologie jsou základem všeho, co děláme.

Zároveň jsme, s ohledem na rostoucí klientelu, museli posílit i další oblasti. Dnes máme přes 100 tisíc klientů jenom v Česku, což vyžaduje větší důraz na oblasti, jako je risk management, compliance nebo pojistná matematika. Co se týče flexibility, na které jsme si vždy zakládali, musím přiznat, že s rostoucím počtem zaměstnanců a expanzí na další trhy to není tak jednoduché jako dříve. Stále se ale snažíme udržet rychlost a efektivitu a implementovat nové věci v krátkém čase. Ale s každým novým trhem se nároky zvyšují. Jak bylo zmíněno, příští rok bychom chtěli působit až ve čtyřech zemích, což nás nutí pečlivě rozdělovat kapacity, aby žádná část našeho byznysu nebyla upozaděna a abychom dokázali udržet pružnost, kterou jsme vždy považovali za naši velkou výhodu. Velkou výzvou je také zvyšování procesní efektivity, protože s rostoucím objemem práce musíme neustále revidovat a zlepšovat naše postupy, hledat „neefektivity“ a automatizovat, kde to jen jde.

Zdroj: opojisteni.cz, Autor: Jan Cigánik