Důchod není loterie. Správná strategie investic může přinést miliony navíc
Stárnutí populace a nejistota kolem státních penzí nutí lidi přemýšlet, jak se na stáří zajistit po vlastní ose. Jen „odkládat si něco stranou“ totiž nestačí. Rozhoduje, kam peníze posíláte, jak dlouho a s jakým rizikem. Přičemž je dobré vědět, proč může být konzervativní přístup drahou chybou, jaký význam má dynamická strategie i to, že státní příspěvek často hraje menší roli, než si mnozí myslí.
V médiích čteme, jak nám klesá porodnost, která bude mít v budoucnu dopad na spoustu věcí. Mimo jiné na počty lidí v produktivním věku, kteří přispívají do státního důchodového systému. Z řad politiků se objevují názory, že je potřeba systém upravit a změnit parametry. Otázka ale zní, je tomu ale opravdu tak? Domnívám se, že ne tak docela.
Legislativní úpravy nejsou potřeba, protože všechny potřebné změny se už udály v roce 2024. Dnes máme k dispozici téměř neomezené možnosti, jak se s malým přispěním státu můžeme na důchody připravovat. Je ale potřeba si nastavit správnou strategii.
Transformované fondy – kdo uteče, vyhraje
Penzijní společnosti dnes fungují ve dvou režimech. Jednak provozují stále původní penzijní připojištění, kde si lidé spoří ve transformovaných fondech. Jednak od roku 2013 všem novým klientům poskytují možnost spoření v rámci doplňkového penzijního spoření, kde lidé investují peníze prostřednictvím účastnických fondů.
Z pohledu benefitů od státu jsou si obě varianty velmi podobné a existují pouze nepatrné rozdíly. V čem se ale obě možnosti liší, tak to je přístup ke správě úspor ze strany penzijních společností.
Transformované fondy díky své garanci nezáporného zhodnocení musí investovat peníze účastníků velmi konzervativně. V praxi to znamená, že nakupují zejména bezpečné státní dluhopisy, které ovšem nabízí velmi nízký výnos. Dlouhodobě si spořit v těchto fondech je tedy velmi nevýhodné.
Doplňkové penzijní spoření jako správná cesta
V doplňkovém penzijním spoření je to už jinak. Zde musí každá penzijní společnost nabízet povinně konzervativní fond, který slouží primárně jako náhrada za transformované fondy. Tyto fondy mají ovšem dlouhodobě velmi nízký výnos (1,81 % p. a.) a v praxi jsou v podstatě nepoužitelné a nikdo, kdo si spoří více jak 5 let, by jich neměl vůbec využívat. Tyto fondy dlouhodobě nepřekonávají ani inflaci.
Další úrovní jsou vyvážené fondy, které nabízejí smíšená portfolia a jejichž výnos okolo 3,41 procenta ročně už vypadá lákavěji, ale i tak je to stále málo na to, aby si zde někdo naspořil na důchod.Poslední možností v nabídce penzijních společností jsou dynamické účastnické fondy, které již investují převážně do akcií a kterým se daří zhodnocovat prostředky svých účastníků v průměru o 7,02 procenta ročně (od roku 2015).
Abychom byli objektivní, je potřeba ještě doplnit informaci o existenci alternativních účastnických fondů, které mohou existovat teprve krátce. Tyto fondy mají téměř neomezené možnosti z pohledu výběru investičních aktiv, a mohou tak investovat i mimo klasické finanční trhy. V těchto fondech můžeme najít investice do Private Equity, kryptoměn, nemovitostí a podobně. Cílem těchto fondů je potom přinášet klientům vyšší výnos než u klasických investičních strategií. Vzhledem k jejich minimální historii nelze ovšem dnes dělat žádné závěry o jejich výhodnosti.
Přeceňovaný státní příspěvek
V souvislosti s doplňkovým penzijním spořením musíme zmínit také státní příspěvek. Ten je aktuálně ve výši 20 procent při vkladu občana 500 – 1 700 korun měsíčně. Maximální výše příspěvku je tedy ve výši 340 korun měsíčně. Právě tento benefit je pro spoustu lidí tím největším lákadlem, ale zároveň je to ta největší past. Příspěvek je totiž konstantní. Zatímco v prvních měsících je jeho výše velmi významná, tak na konci spoření je prakticky bezvýznamný.
Pokud bychom si spořili celých 30 let částku 1 700 korun do dynamického fondu, tak výše našeho vkladu bude 612 tisíc korun, výše státního příspěvku 122 400 korun, připsaný úrok 1 673 669 korun a celková hodnota úspor bude ve výši 2 408 069 korun.
Na dlouhém horizontu spoření je daleko důležitější volba investiční strategie než přítomnost samotného příspěvku od státu.
Novinka roku 2024: Dlouhodobý investiční produkt. Jak si vede?
Poměrně nově můžeme ke spoření na důchod využívat nový investiční nástroj, kterým je Dlouhodobý investiční produkt (DIP). V podstatě se jedná o formu pravidelné investice formou podílových a investičních fondů. Tyto nástroje poskytují investiční společnosti.
Hlavním benefitem od státu je daňová úspora, kdy každý občan si může odečíst od základu daně částku ve výši až 48 tisíc korun ročně, což odpovídá měsíční investici 4 tisíce korun.
Z pohledu investování má DIP řadu výhod. Ta největší výhoda spočívá ve výrazně širší nabídce možností, jak investovat. Na trhu jsou k dispozici stovky až tisíce fondů, do kterých je možné investovat. A pokud bychom takto začali investovat v roce 2013, kdy vzniklo doplňkové penzijní spoření (DPS), mohli bychom se těšit z průměrného výnosu ve výši 11,64 procenta ročně.
Kolik naspoříme za 30 let
Níže uvádíme orientační tabulky, která jasně ukazují vliv zvolené investiční strategie na výši budoucích úspor.
Pozn.: V tabulkách bylo počítáno s následujícími výnosy: DPS konzervativní 1,81 % p. a. (průměr od roku 2013), DPS vyvážený 3,41 % p. a. (průměr od roku 2013), DPS dynamický 7,02 % p. a. (průměr od roku 2015 z důvodu zahrnutí více fondů), DIP 11,64 % p. a. (průměr globálních akciových fondů od roku 2013). * DPS – je počítáno se státním příspěvkem, ale není zohledněna daň z výnosů v případě jednorázového výběru úspor. U dynamického fondu při spoření 1700 Kč po dobu 30 let by byla daň ve výši 251 050 Kč a o tuto částku je potřeba ponížit konečný stav úspor. ** DIP – není zahrnuta průběžná daňová úspora ve výši 15 %. Pokud by se úspora na dani reinvestovala, byla by hodnota úspor ještě vyšší. U DIP se po 3 letech výnosy z investic nedaní.
Co hraje pro? Dlouhý čas a dynamická strategie
Uvedená tabulka ukazuje, že na dlouhém horizontu je naprosto zásadní, jakou zvolíme investiční strategii. Čím bude strategie odvážnější a dynamičtější, čím větší bude mít podíl akcií, tím dosáhneme vyšší hodnoty úspor.
Minulé úspory samozřejmě nevypovídají nic o tom, jak to bude v budoucnu, ale zcela určitě demonstrují, jak by se mělo k volbě investiční strategie přistupovat. Spoření na penzi je téměř vždy spojeno s dlouhým horizontem a v takovém případě by měla být naše investiční strategie vždy dynamická. Vyváženou strategii částečně aplikujeme do portfolia, pokud spoříme kratší dobu než 15 let. Na minimální dobu spoření, která je dnes 10 let, by se konzervativní strategie ani neměla používat.
Pro mnohé střadatele, kteří si již spoří přes DPS, bude pravděpodobně nejlepší varianta optimalizovat strategii a část prostředků posílat na DIP. Pro všechny nové střadatele bude výhodnější cesta investovat hlavně prostřednictvím Dlouhodobého investičního produktu a DPS zvolit jako nástroj diverzifikace investičního portfolia a využít také alternativní účastnické fondy, které mohou přinést zajímavý výnos na dlouhém horizontu.
Zdroj: idnes.cz